Práce na LIAZu v roce 2004

Počátek prací na opravě kamionu nebyl vůbec snadný. Už proto, že jsem s něčím podobným neměl dvakrát moc zkušeností. Bylo to něco nového před čím jsem měl respekt. To jsem ale ještě netušil, že během měsíce budu sám rozdělávat motor, Zásadním problémem byl samozřejmě motor. Ten náhradní jsem mel dávno pod střechu. Otázkou ale zůstávalo, co je skutečnou příčinou jeho nefunkčnosti. Původní podezření padala na prasklou klikovou hřídel nebo něco s ventily. To vsak bylo potlačeno při vypouštěni chladící kapaliny z vozidla, kdy místo +/- 50ti litru vody vyteklo do připravené nádoby necelá desetina. To poukázalo na další možnost poruchy, čemuž odpovídal i "fixlující" teploměr, který při rozsvícených světlech ukazoval nesprávné hodnoty a také horky blok motoru ihned po poruše.Pravdivou odpověď bylo ale třeba hledat uvnitř motoru a k tomu bylo zapotřebí jeho rozebraní. Předtím však došlo na některé drobnější (a méně drobné) opravy a úpravy jiných dílu, které bezprostředně souvisely s opravou motoru. S tím souvisel i vznik Montážního deníku, do kterého byly zapisovány jednotlivé opravy vždy za každý uplynulý den, popř. období. Před prací na samotném motoru se jednalo především o demontáž pravého zadního brzdového válce, který trvale brzdil zadní kolo (byl rozebrán, vyčištěn, sestaven a nabarven a to samé bylo provedeno s levým válcem) a také o demontáž, vyčištění a zpětné sestavení a montáž čerpadla na sklápění kabiny. Dále byly z vozu odstraněny kompletní zadní blatníky (pro zlepšení přístupu ke zmiňovaným válcům) a následně odstraněna točnice i se základní deskou. Základná deska byla očištěna a natřena, točnice pouze vyčištěna a na povrchovou úpravu teprve čeká. První významné datum je 9. června: první noc, kterou jsem strávil v kabině. Dne 21.7. po všech nezbytných přípravách byla sejmuta za asistence dlouholetého řidiče Liazu Jardy Doležala hlava motoru. V prvním válci na sebe nechalo čekat překvapení v podobě úplně roztaveného pístu, což bylo potvrzení původní domněnky. Motor celou cestu (tedy asi 50 kilometru jízdy) pracoval bez chladící kapaliny. Další zásadní rozhodnuti bylo, zda bude vyjmut z tahače cely motor (dále motor A) a kompletně nahrazen motorem náhradním (dále motor B) (který vsak nebyl v žádném zázračném stavu, který by svědčil o jeho bezproblémovosti a byl by zárukou správného fungování) nebo zda budou do motoru A pouze přesunuty potřebné díly, které byly přehřátím poškozeny. Vzhledem k absenci vhodných prostředků pro vyzdvižení tisícikilogramového motoru z rámu vozidla a jeho zpětné usazení na místo byla zvolena druhá možnost, tedy rozebrání motoru A nahrazení jeho poškozených částí díly z motoru B. Zpočátku veškeré práce probíhaly za asistence nebo dozoru zkušenějších, tedy mého táty, strýce nebo Jardy. V průběhu času jsem ale nabíral zkušenosti a stával jsem se soběstačným. Po odstrojení motoru (které jsem už z časti prováděl sám) a vyjmuti pístu z motoru A jsem už bez asistence rozebral motor B a zjistil, že v něm jsou nové písty i vložky (pravděpodobně byl po GO a pak se někde povaloval až se dostal ke mně, vložky byly místy lehce zkorodované, dle zkušeností mých poradců to není zásadní problém, neboť se při provozu zabrousí) a ty mohou byt bez problému užity i v mém motoru. Písty byly z motoru vyjmuty a dále byla prováděna údržba motoru A, tj. očištění, nátěr dílu, popř. vyměnění poškozených součástí (především hadice a pod.) V zápalu boje byly nakonec vyjmuty i oba chladiče, odstraněn nárazník, sací filtr i jeho držák a celý rám byl v motorovém prostoru z vnitřní strany očištěn a natřen několika vrstvami základní a konečné modré barvy. To samé se týkalo i chladičů, časti přední nápravy , veškerého potrubí, turbodmychadla (to bylo očištěno a natřeno vypalovací hliníkovou antikorozní barvou (která už teď v zimě na turbu nese stopy koroze), hlav motoru a podobně. Při této práci vděčím za několikadenní usilovnou pomoc Ondrovi Zinkovi, se kterým jsme kromě práce užili i po večerech spoustu chvílí, na které se nezapomíná. (Díky brácho!) Po přípravě všech dílů byla provedena jejich zpětná montáž. Určitou záludnost skrývaly hlavy motoru, neboť hlava motoru B byla nepoužitelná (všechny tři díly byly popraskané-známá slabina motoru Liaz) a část hlavy nad prvním válcem v motoru A byla poškozena roztaveným hliníkem. Byla očištěna a ku podivu neskrývala žádné poškození. Opravu a výměnu si však vyžádaly ventily, které byly po přebroušení přesunuty z hlavy motoru B do hlavy motoru A. Poté byla celá (několik desítek kilogramů) vážící hlava usazena na blok motoru (samozřejmě s patřičným těsněním) a přitažena svorníky. Na hlavu motoru byla usazena vahadla ventilu a nakonec i jejich kryty. Úmorné bylo dokončení veškerých rozvodu (především soustavy chladícího okruhu), což se mi však nakonec bez zbytečných chyb povedlo. Dne 29.10. 2004 byl motor připraven ke spuštění. První start se nezdařil (především díky nepříliš výkonným akumulátorům). 31.10. byl start po dobití akumulátoru opětován, ale stále neúspěšně. Na den 5.11. se povedlo obstarat vhodný startovací agregát, který byl připojen na elektrickou soustavu vozidla. Po úmorném protáčení motoru, několikanásobném odvzdušňování palivové soustavy se nakonec motor podařilo probudit k životu a okolím zazněl poprvé hlas Queen of rain, motor běžel hladce, jedinou závadou se zdálo být nepatřičné cvakání v přední části motoru. 6.11. byl opětovně demontován alternátor (původce cvakání), byly zbroušeny lopatky chladícího kola(které dřely o tělo alternátoru a způsobovaly zmíněné cvakání) a motor byl opětovně a úspěšně spuštěn. Po Jardově osobní kontrole 13.11. byl motor shledán funkčním a bezproblémovým. Na zadní nápravu byly namontovány opravené brzdové válce a ještě ten den proběhlo zkušební pojíždění na panelech (v rozsahu 2 metry dopředu, 2 metry dozadu). 14.11. jsem provedl první pokus o zásadnější zkušební jízdu, nicméně s nezatíženým tahačem jsem se na kluzkém terénu nedokázal dostat daleko. 27.11. bylo však spravedlnosti učiněno zadost a více než rok po svém nešťastném příjezdu se dala Queen of rain do pohybu vlastní silou. Vzhledem k počasí však zkušební jízda byla pouze několikaminutová a po ní byl tahač zaparkován zpět na místo a připraven k zimnímu spánku a čeká na jarní probuzení do roku 2005. Čirou náhodou byl při parkování pravděpodobně odhalen prapočátek všech problémů s motorem. Když jsem pobíhal okolo tahače zjistil jsem, že z prostoru za turbodmychadlem uniká z motoru, konkrétně trubky chladícího okruhu, voda. Podrobněji se na to podívám až na jaře, ale tuším, že na tom místě je v trubce letovaný spoj, který zřejmě netěsní, což na první pohled nejde rozpoznat. Tak se voda z motoru mého kamionu dostala pravděpodobně už před rokem a dost možná i před tím, než jsem se do něj stačil posadit cestou k domovu. Jako nepostradatelnou a velmi užitečnou bych rád na tomto místě označil pomoc několika lidí. Jsou to: Vladimír Rosecký, Jiří Rosecky ml., Jaroslav Doležal, Ondřej Zinek. Díky Vám všem, protože bez Vás by to nešlo!