Víte, je pro mě zvláštní ohlížet se za posledním rokem a prohlížet si fotky, které ho dokumentují. Pokud si prohlížím jen ty, které se vztahují k mému tahači, je mi spíše smutno. Proč? Protože na první i poslední ze sezóny 2005 vidíte prakticky identický vůz. Stejně "ošklivý" a se stejnými chybami. A když nad svojí lítostí z toho všeho přemítám, napadá mě, jestli jsem neudělal chybu. Ptáte se jakou? Tu chybu, že místo toho, abych se věnoval svému LIAZu, nechal jsem se zlákat a, ačkoli jsem to původně neměl v plánu, nechal jsem se přes léto zaměstat jako řidič. Snad se mi ani nemůžete divit, že jsem to místo přijal - vždyť šlo o místo na Xeně a to se prostě neodmítá. Prožil jsem na ní nezapomenutelné léto, to nepopírám. A vím, že na něj nezapomenu do konce života, protože bylo ztělesněním jednoho z mých velkých snů - jezdit s kamionem. A navíc se Xenou? Co víc bych si mohl přát? Pro ty, kteří by mi snad na tomto místě chtěli začít závidět, bych rád dodal, že to opravdu nebylo tak úplně úžasné. Za svoji letní práci jsem do dnešního neviděl ani jedinou korunu. Ztratil jsem léto, které mělo být věnováno mému tahači a následně také peníze, které jsem si měl vydělat ježděním na jeho opravu. V září se už nic nezdálo tak růžové, jako na začátku června. Na truck fest jsem nemohl ani se svým tahačem, ani se Xenou a zachránil nás jen pan Kalvoda z Bazaru Roudnice, kterému za to patří velký dík. Spousta lidí mi moje rozhodnutí vyčítala. Buď mi záviděli moji práci a v zápětí, když se dověděli, že z ní nemám nic, tak si alespoň neodpustili poznámku typu "hlavně že ses do toho tak hrnul" nebo "hlavně že ti to stálo za to", a nebo s tím vším jen od začátku nesouhlasili a to jak jsem skončil bylo pro ně důkazem toho, že měli pravdu. Víte co? Můj táta mi jednou řekl, abych nikdy nelitoval toho, co už jsem jednou udělal. A já to nedělám, nebo se o to alespoň snažím. Ale při pohledu na letošní fotky je mi z toho všeho přece jen smutno. Tak mi to vy, kteří s tím máte něco dočinění, prostě odpusťte. A doufám, že mi odpustí i "Maxík"... A já už přestanu být sentimentální a povím vám alespoň to málo, co se letos stalo.

Dvaadvacátého dubna už se počasí zdálo natolik stálé, že bylo rozhodnuto o změně mého modelářského měřítka z 1/24 na 1/1. Z tahače jsem sundal zimní kabát a první věc, která byla na řadě byla oprava potrubí chladící soustavy, ze kterého unikala voda. Trubku jsem z bloku motoru pod turbodmychadlem nakonec vydoloval, s tátovou pomocí jsme ji zaletovali ještě druhý den putovala zpátky na místo tak, abych se mohl pro začátek pokusit o první letošní výjezd.

Další den jsem namontoval zpět na místo opravené potrubí a poté doplnil chladící soustavu vodou, baterky se nabíjely přes noc. V tu chvíli už bylo vše připravené. Stačilo jen sklopit zpátky kabinu, dočerpat naftu do motoru ručním čerpadlem na nádrži, zapnout na chvíli žhavení a otočit klíčkem. Motor naskočil bez problémů po několika málo otáčkách - sláva! Chvíli trvalo, než se auto nafoukalo na potřebný tlak (v levém předním měchu pružení byla díra, čeká ho výměna). Další příjemné překvapení bylo, že se mi hned napoprvé povedlo najít v řadící kulise zpátečku a s klidem vycouvat "z díry". Udělal jsem pár fotek a objel si kolečko kolem bloku. Občas se mi dokonce povedlo zařadit (i podřadit!) bez "počítání zubů", což nebylo tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Auto bylo odstavené nekolik měsíců prakticky bez pohybu a řazení i řízení bylo řádné tuhé. Aby bylo Liazu učiněno zadost, druhé kolečko jsem už nedojel, protože mi praskla tlaková hadice pod pedálem spojky a já byl rád že jsem z auta vůbec vyřadil rychlost a tak Maxík dojel ten den "domů" zase za Crystalem.

Tím bohužel další činnost prakticky skončila a mě se během dalších víkendů (po několika pokusech) nepodařilo opravenou spojku ani odvzdušnit. Pořád jsem přecejen vysokoškolák a tak jsem zkratku "LIAZ" vyměnil za "ČVUT" a připravoval se na letní zkoušky. Sotva skončil červen, nastěhoval jsem se do Xeny a na "Maxíka" se dostalo až po několika týdnech, kdy můj zaměstnavatel vyhlásil "celozávodní" dovolenou. Abych tedy dohnal zpoždění, rozhodl jsem se dodělat nástřik poslední části motoru, což jsem v sezóně 2004 nestihnul. Blok motoru se všemi detaily (barevný jako pouťová atrakce) jsem očistil (díky Bože, že jsi nám seslal WAPku), očistil od koroze a přestříkal bílou základní barvou, kterou překryly ještě dvě vrstvy finální modré. Vypadá to docela dobře (viz foto). Další věc, do které jsem se pustil v polovině července (a dodělával ji až v listopadu), bylo očištění předního nárazníku, jeho oprava a nátěr. Prozatím je pouze očištěn od koroze a natřen základní barvou, kitování, tmelení a zbytek povrchových úprav jsem si nechal na jaro 2006.

Poslední fotky pochází z 21.ledna 2006, kde "Maxík" už spinká pod plachtou a šedesáti centimetry sněhu. No, tak snad se vám za rok už nebudu muset za tolik nečinnosti omlouvat a "Maxíka" uvidíte na LIAZ festu...

Zdá se vám to málo? vždyť už jsem předesílal, že jsem toho moc neudělal... Ale i za ten malý kus práce patří velký dík tátovi a strýci - DÍKY CHLAPI!