Na svých stránkách se snažím poskytovat podpůrné informace z oboru kamionových modelů. S rostoucí návštěvností těchto stránek se navíc ujišťuji v tom, že o tento typ informací je mezi modeláři zájem a moje práce není zbytečná.

Kdysi jsem si vypracoval "Moje osobní desatero", které obsahovalo především praktické rady. Dnes bych ho podal asi takto:

1) Trpělivost, trpělivost, trpělivost. Když něco zkazíš, chce to klid.
2) Lepidlo, barva, tmel: méně je lépe než více
3) Uč se z chyb vlastních i cizích.
4) Měj vždy ucelenou představu o tom čeho chceš dosáhnout.
5) Práce ti neuteče. Stojíš-li před problémem, který neumíš vyřešit, dej tomu čas.
6) Neříkej že něco nejde protože vždycky se najde blbec, který neví že to nejde a udělá to.
7) Když to na tebe přijde, nejez, nepij, nespi a lep.
8) Nenuť se do práce. Pracuj na modelu když máš chuť.
9) Než začneš opravovat něco, co už jsi podělal, přemýšlej, jestli to při opravě nepoděláš ještě víc.
10) Pojem „resinový díl“ zdaleka není ekvivalentem sousloví „méně práce“.

Ze svého pohledu nyní cítím potřebu dodat k mým praktickým radám z oboru také nutný teoretický, řekněme až filozofický základ, často velmi opomíjený, který však považuji za nezbytný a od modelářské práce neoddělitelný. Vědomě bych tak chtěl využít svého vlivu na tento obor a zmínit zde některé poznatky a skutečnosti, které považuji za důležité a snažím se jimi řídit, a oslovit tak širokou populaci kamionových modelářů a pomoci jim s utvářením názorů a pohledů na modelářství, modely a modeláře nebo jim alespoň poskytnout možnost podívat se na problematiku jinýma očima. Pokud nechcete vědět něco více o modelářství, nečtěte dál. Bylo by to ztráta času.

Pro pořádek dodám, že si nedovoluji považovat svoji modelářskou činnost za dlouholetou a sebe za „kmeta“, kterého by měly bez odmlouvání následovat zástupy „věřících“. V mém věku na to nemám právo a jsem si vědom svého neustálého vývoje mé vlastní, nejen modelářské, osobnosti. Přesto všechno si myslím, že díky svému působení jsem „otcem“ nejednoho kamionového modeláře a mohu mít jistý podíl na rozvoji oboru. Do povědomí mnohých z vás jsem vštípil mnoho pojmů a činností, o kterých jste předtím možná nevěděli (pochopitelně, že kdybych to nebyl já, dověděli byste se to od někoho jiného) nebo o nich neměli přesnou představu. A právě díky tomuto „podílu“ se cítím být povinen dodat ke všem těm radám a postupům ještě morální základ, kterému je věnováno překvapivě málo a který považuji za stejně důležitý jako znalost dalších ryze praktických modelářských činností. Nejsou to žádné příkazy a zákazy. Berte, toto, prosím jako fakta, ke kterým jsem poznáváním tohoto oboru dospíval a postupně je přijímal za svá a věřte, že pokud se nad nimi zamyslíte, jednou i vám ulehčí některá příkoří, která na modeláře při jeho cestě světem čekají.

Předem bych chtěl ještě dodat, že níže napsáno platí pro modeláře, který má v úmyslu prezentovat svoji práci. Já sám stavím modely proto, abych je mohl ukazovat lidem. Líbí se mi, když se moje modely líbí. Postavit špičkový model a strčit ho pod postel je pro mě neúčelná dřina. Rád překonávám své staré hranice a stanovuji si nové. Ještě raději se ale dívám na to, jak se moje modely líbí ostatním, tím lépe, vzbuzují-li u nich obdiv či snad vyvolávají vzpomínky na dobu, kdy se s předlohou mého modelu setkávali. Toho lze dosáhnout pouze tím, že každý můj nový model bude lepší než ten předchozí a že se budu vždy snažit, aby můj model byl lepší než modely ostatních. Pokud tedy nepatříte mezi ty, jejichž zájem je své modely ukazovat ostatním lidem, je zbytečné, abyste četli dál.

O co složitější je úvod, o to jednodušší budou následující informace, pro přehlednost shrnuté do několika bodů, řekněme jako "Filosofická desítka modeláře", které jistým způsobem rozšiřuje a doplňuje to, co jsem si předkládal kdysi sám sobě.

1) Važte si starších a zkušenějších kolegů a naslouchejte jejich radám. Takoví lidé mají za sebou někdy i desítky let modelářských aktivit a jejich rady mají cenu zlata. Poučíte-li se z chyb jiných, nebudete se již muset učit z chyb vlastních.

2) Naučte se chovat. Vaše chování a vystupování je stejně důležité jako kvalita modelů, které stavíte. Dobrými modely můžete sklidit uznání, ale když se nebudete umět chovat, i tak sklidíte kritiku. Nevychloubejte se příliš, netvařte se, že jste „sežrali svět“, mějte respekt a úctu ke svým kolegům a jejich práci. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

3) Buďte trpěliví. Nechtějte všechno hned. Modelářství je o sebekázni a schopnosti se učit a zlepšovat. Tento obor hraničí s vědou i uměním a vypěstovat si dobré návyky a naučit se vše potřebné trvá roky. Skuteční mistři jsou modeláři desítky let. Zkusit postavit model lepší než jaký právě dokončil kolega o několik generací starší a zkušenější je dobré. Myslet si, že váš model je zaručeně lepší než všechny ostatní modely je špatné.

4) Definujte si své vlastní priority a cíle. Cílem skalních modelářů je postavit model co nejpodobnější skutečnosti a to co do tvaru, rozměrů, barev, struktury povrchu či opotřebení. Není nutné tento směr přímo následovat, je však dobré se připravit na nepříjemnosti, které vám odklon od tohoto směru připraví.

5) Největší nepříjemností při nedosažení vrcholu, za kterým se všichni skalní modeláři celý život pachtí (tj. dokončení ideálního modelu, který je k nerozeznání od skutečné předlohy), je kritika. Pokud nebude váš model dostatečně věrný předloze (což je relativní pojem), bude kritizován.

6) Kritika je dvojí: konstruktivní a destruktivní. Naučte se ji rozlišovat. Destruktivní kritiku přijímejte s klidem, většinou je jejím účelem pouze poškodit vás, a nedělejte si z ní těžkou hlavu. Konstruktivní kritiku využívejte ke zlepšení svých schopností a dovedností, přesně to je jejím cílem. Využívá-li někdo při pohledu na váš model konstruktivní kritiku, svým způsobem vám věnuje svůj čas a vidí ve vás možnost dalšího zlepšení schopností.

7) To, že v Modeláři nejsou články o modelech kamionů není důvod k tomu, abyste si ho nekupovali. Ať tato věta zní jakkoli hloupě, myslím jí naprosto vážně. Modelář mě, především v začátcích, hodně naučil. Učil jsem se (a stále se učím) od modelářů stavících tanky, letadla, loďě. Každý obor vám může něco dát. Chcete-li se o modelářství také něco naučit, čtěte Modeláře a modelforum.upce.cz a zaměřte se na samotnou modelářskou práci, nikoli na stavěné objekty.

8) Tři rozestavěné modely naráz jsou moje absolutní maximum a doufám, že tak zůstane i nadále. Pokud nedokážete dokončit model dříve, než vás zláká něco jiného, svědčí to o vaší nedočkavosti.Vyvarujte se toho. Pro mě bylo vždy důležité dokončit jednou za čas nějaký model. Pokud se tak nestalo, modelářská práce se pro mne stávala těžkopádnou a nezajímavou. Nedaří-li se vám dokončovat modely, zkuste volit jednodušší náměty a vyhněte se megalomanským projektům. Mě vyhovuje následující skladba: nosný model (hlavní projekt na kterém pracuji, nejsložitější a nejnamáhavější), vedlejší model (další model z hlavního oboru – tj. kamiony, ne však tak časově a technologicky náročný) a oddechový model (něco mimo můj hlavní modelářský obor, kamion ve zcela jiném měřítku nebo cokoli jiného – letadlo, tank, loď).

9) Dříve jsem si myslel, že dobrý model se dá zaplatit. Tedy že nákupem kvalitních doplňků zajistím modelu určitou úroveň. Není to pravda. Nakupte si resin a lepty za tisíce a „profík“ vám nakope zadek s třicet let starou stavebnicí a vy utřete nos. Tohle není ten správný způsob jak jít na věc.

10) Model je výjev. Obrázek. Způsob jak zachytit jistý okamžik z minulosti, současnosti či budoucnosti. Jako fotka. Platí to již nějakou dobu a není vhodné se to pokoušet změnit. Proto mezi modeláři platí nepsané pravidlo, podle kterého se všechny jeho funkční součásti lepí v určité poloze napevno. Vrtule, kola, nejrůznější kryty, dvířka či dveře. Zpočátku se mi to úplně nelíbilo (pozůstatek stavebnice LEGO, jako dítě jsem chtěl mít vše funkční), ale zvykám si a musím říct, že v tom je určité kouzlo a toto pravidlo začínám na svých modelech aplikovat. Snažím se soustředit především na správný vzhled daného prvku, jeho funkčnost je podružná a pokud mám mezi vzhledem a funkcí na výběr, volím jednoznačně vzhled. Stačí si jen vybrat tu nejvhodnější polohu oné součásti. Jsou sice ještě výjimky, ale ze svého pohledu tuším, že jich bude ubývat.

Na závěr bych chtěl bych dodat ještě jednu věc, která je přece jen od modelářské teorie neoddělitelná. Myslím si, že je dobré o tom alespoň něco vědět. Modelářství je dobrovolná zájmová činnost. Většina lidí však neví, že základ modelářství je pevně organizovaná soustava (odborníci a znalci nechť mi prominou následující laický výklad) funkcí, útvarů a pravidel, které mají zajistit jakousi jednotu a vzájemné fungování a uspořádání modelářských klubů v rámci ČR i celého světa (jejich zakládání, existence, členství v nich), pořádání a formu soutěží a jejich hodnotících pravidel a podobně. Nutno dodat, že jako každá nadřazená autorita je terčem kritiky, i z řad modelářů se pochopitelně ozývají hlasy o zkostnatělosti a ne zcela dobrém fungování celé organizace. Není to úplně důležité, modelařit se dá i bez členství v SMČR, ale má to zároveň i své výhody neb SMČR je schopný modeláře v mnohém podpořit. Zkrátka, považuji za vhodné alespoň tušit, že modelářství je také částečně institucionalizované a že si každý nemůže dělat úplně vše co se mu zlíbí. Oficiálně o dané věci lze najít například zde: Svaz modelářů ČR .