Liaz navždy!
Stará Liazka rezaví, stará láska nikoli...

:: Menu ::

» Home
» O Liazu
» Prospekty
» ČSAD
» Naše Liazy
» Události
» O nás


:: Novinky ::

24.září 2014 Uklizeno v sekci Naše Liazy...









Martin Macík píše o 10. etapě
Asi omdlíme únavou. Radši jdeme všichni do stanů, i Láďa, který jinak spí přímo pod hvězdami. Po okolí se prý prohánějí malaričtí komáři. Před dvěma dny jsme měli „den volna“. V Nouakchottu, kde prach létá vzduchem, i když nefouká, se náš den odpočinku zvrhnul v celodenní opravy auta. Vybalili jsme z krabice fungl nové turbo, takže uvidíme, co výkon J. Vyměnili jsme dvě pneumatiky, promazali jsme všechno, co promazat chtělo. Jednu pneumatiku jsme nechali na letišti a dočasném depu v Nouakchottu, hned si ji odkoulela parta místních zahalenců. Většina evropských týmů tu na fleku stavěla takřka nové stroje. Možná je den volna pro závodníka ještě horší než etapy, všechno se rozbolí a člověka to rozhodí z rytmu.

Včera jsme zajeli poslední mauretánskou etapu. Byla asi nejhorší, ačkoliv start vypadal tak mírumilovně. Za to, že jsme na osmé etapě nenašli kontrolní bod devatenáctku, nám navíc napařili dvouhodinovou penalizaci. Je to otrava, člověk se tak v umístění lehce propadne. Včerejší dvanáctihodinové peklo přes hromady písků a hluboká vádí, kde jsme se v jednom kuse vyhýbali zapadlým motorkám a osobákům, bylo nekonečné. Do depa jsme dorazili až v jednu ráno, vyčerpaní a vyklepaní, Karel přijel až po nás. Mechanik Jirka se hned vrhnul na zadní pneumatiku, ze které vytekl náboj. Cestou dunovými poli jsme taky urazili zadní blatník a utrhli hadici dofukování. Hever, který jsme měli na korbě, se urval ze šroubů, vyletěl a rozbil rozvodnou elektrickou skříňku. Ale to se spravit dá. Nálada v depu byla hodně pokleslá, australský motorkář v etapě vyletěl ze sedla a smrtelně si zlomil vaz. A to se spravit nedá.

Dnešní etapa byla kratší a mnohem jednodušší. Z mauretánské Kiffy jsme se pustili už živější krajinou ke hranicím s Mali. Ubylo dun, přibylo stromů, zvířat a na písku se udrží i tráva. Stromy byly sice veselejší a některé dokonce i kvetly, za to však dost blízko u sebe, takže jsme si porozbíjeli zrcátka a kryty bočních směrovek. Hadice dofukování jsme pro dnešek úplně vysadili. Liazka nám ale, nutno zdůraznit, jede jak hodiny. Začínáme pomaličku odpočítávat dny do návratu. V celkovém umístění jsme desátí, takže si nemůžeme stěžovat. Uvidíme, co v Bamaku.