Moderní návěsové tahače Škoda-Liaz řady 300


Část pátá:
návěsové tahače Liaz v devatenáctitunovém provedení

Jak již bylo uvedeno výše (a níže tak bude učiněno ještě v souvislosti s některými modely), kromě tahačů TBV 18.XX byly ve výrobním programu Liazu také tahače s označením 19.XX. Šlo o provedení jak s motory Liaz tak i Detroit Diesel a od modelů 18.XX se lišila v mnoha detailech, které však nejsou na první pohled prakticky vůbec patrné. Z funkčního hlediska jde ale o změny zásadní a užitné vlastnosti těchto vozidel jsou v porovnání s osmnáctitunovými modely přinejmenším patrné. Ačkoli byly modely 19.XX (včetně modelu Xena) konstruovány pro vyšší nosnost, pro náklady spojené s legislativním schválením vozidel vyšší nosnosti nakonec byly (jak je uvedeno v dokumentaci k daným vozům) nabízeny jako modely osmnáctitunové, přičemž celková hmotnost 19 000 Kg u nich byla (občas) uváděna jako "technická", nikoli však schválená do provozu na pozemních komunikacích. To, čím se modely 19.XX odlišují od modelů 18.XX je přepracovaný systém zavěšení zadní nápravy a použití čtveřice vzduchových vaků namísto původní dvojice, což si vyžádalo zástavbu nápravy Rába (oproti nápravám Rockwell v modelech 18.XX). Změnilo se tak rozložení působících sil a namáhání jednotlivých segmentů systému zavěšení a tím se prodloužila také jejich životnost (čepy a podobně). Druhou novinkou (vůbec poprvé zavedenou ve vozidlech Liaz) bylo zavěšení kabiny pomocí dvojice vzduchových vaků, na které dosedala její zadní část. Ačkoli jsme se v tomto případě setkali s několika rozdílnými názory na pohodlí a komfort jízdy v tahačích 19.XX, faktem je, že kombinace vzduchových vaků v zadní části kabiny a další čtveřice měchů na zadní nápravě byla vzhledem k tahačům 18.XX velkým skokem kupředu.V tomto případě jde tedy spíše o vkus a názor každého jednotlivého řidiče.

Tovární dokumentace pro model Liaz 19.33 TBV

Tahače návěsů 19.XX se původně od lehčích modelů 18.XX odlišovaly aerodynamickými sadami spoilerů, které byly v případě těžších vozů o poznání mohutnější, navíc sání vzduchu do motoru nebylo vyvedeno nad střechu kabiny, nýbrž po její pravé straně ve výškové úrovni Maxi nástavby. Během provozu však byly spoilery na jednotlivých vozidlech při poškození často vyměňovány a používány byly i na modely 18.XX nebo dokonce na tahače řady 110. Jako identifikační prvek tedy rozdíl ve spoilerech odpadá. Naopak, z blízka jsou patrné některé drobnější detaily, kterými se modely 19.XX od ostatních odlišují. V rámci modernizace bylo například vytvořeno další místo pro odkládání nářadí a to v zadní části podběhu levého předního kola, montována byla čerpadla pro sklápění kabiny západních výrobců, na přání dokonce elektrická. Na vybrané výstavní modely byly namontovány přepracované kliky dveří, které byly nyní usazeny níže a lemovány plastovým krytem. Sériově pak byla montována další výbava, která byla u modelů 18.XX za příplatek (mj. elektricky seřiditelná zrcátka apod.). Modely řady 19.XX se tak celkově podílely na zvýšení užitných vlastností vozidel Liaz.

Návěsový tahač 19.33 modernizované řady M300: na první pohled lze rozpoznat nové provedení klik u dveřní a čerpadla pro sklápění kabiny, na druhý pak jiné zavěšení kabiny a zadní nápravy pomocí trojúhelníkového ramene.

Návěsový tahač 19.33. Na detailních záběrech jsou dobře patrné odlišnosti tahačů 19.XX od lečích 18.XX. Zvláště patrné jsou vzduchové vaky zavěšení kabiny a jiné zavěšení zadní nápravy.