Liaz navždy!
Stará Liazka rezaví, stará láska nikoli...

:: Menu ::

» Home
» O Liazu
» Prospekty
» ČSAD
» Naše Liazy
» Události
» O nás


:: Novinky ::

24.září 2014 Uklizeno v sekci Naše Liazy...









LIAZ fest 2005

Vše začalo na srazu dopravců, řidičů a přátel nákladních vozů Truckfest 2004. Chodili jsme tak s Honzou po areálu hradeckého letiště a obíhali všechny zúčastněné Liazy…No ono nebylo moc práce, protože jak si vzpomínám bylo tam Liazů něco kolem 6. Ale přesto nám to zabralo celý víkend se kolem nich pohybovat a obdivovat je. A o nízkém počtu zastoupení této značky jsme přemýšleli tak dlouho, až jsem Honzu chytil za rameno se slovy:“ Co příští rok uspořádat sraz Liazek??“ To byl prvopočátek srazu vozů Liaz, Liazfest 2005. Rok po Truckfestu ubíhal a nezbylo než sednout k internetu, zadat klíčové slovo Liaz a hledat veškeré dopravní firmy vlastnící Liazy (a že tím Oňas zabil několik nocí, poznámka Honzy). Byly to desítky hodin hledání, přepisování a posílání e-mailů s pozvánkami. Po odeslání stovky pozvánek přišly na řadu telefony a naše paušály několikanásobně vzrostly (Oňasův účet několikanásobě, přiznávám, že můj tolik ne. Čest Oňasově památce až to zabije spořitelna za mínusovej účet.-Honzova poznámka). Týden před Truckfestem jsme měli předběžně přislíbených 10-11 Xen a o účasti mluvily celkem vážně téměř dvě desítky majitelů Liazů. Největší účast nám přislíbil pan Kalvoda z roudnického bazaru, kterému bychom tímto chtěli poděkovat nejen za zapůjčení Liazu 110 pro naši potřebu, ale i za záštitu, kterou nad akcí převzal včetně sponzoringu, který tak umožnil vjezd vozům Škoda-Liaz zdarma.

Nastal onen den D, pátek 9. září 2005 a my vyrazili směr Hradec. Na letišti nás již čekala „naše“ 110, valník 24.33 PZV s tříosým vlekem. Nádherná souprava. Hned vedle už tradiční Tomášův Liaz 122 „Krušovice“ a další vozy přivezené ze zmíněného roudnického bazaru. Liaz 18.33 SA s pojízdnou dílnou, veterán známý pod názvem „erťák“ v provedení tahač i hasičský zásahový automobil a podruhé zastoupený typ 24.33 PZV s výměnnou nástavbou. Ale to už přicházel Honza se slovy že jedna Xena musela do Dánska. Inu, co se dá dělat. Akci si zkazit nenecháme. Náš tahač (110.491) jsme přesunuli k wapce. Naleštit gumy, kabinu a vše co se dalo (Ondrovo nadšení bylo neutlumitelné – díky za to, Honzova poznámka). Bohužel následoval telefon že další dvě Xeny se nedostaví. V podvečer dorazil Jarda s valníkem Škoda 18.33 který se mohl pochlubit rokem výroby 2000. Takhle nový LIAZ už jen tak neuvidíte. Pro mě však kromě Xen, u kterých se počet neustále ztenčoval, zůstával stále nejočekávanější tahač 18.33 TBV kamaráda z Jirkova. A ta dorazila po deváté hodině večerní. Během pátečního večera dorazily tři Xeny. Ačkoli jsme nepočítali s tím, že tento počet je konečný, nikdo z dalších majitelů už se s tahačem Xena nedostavil. Ještě dvě Liazky 110 a to byl konec. Během soboty jsme „na place“ napočítali 14 vozidel. Oba dakarské Liazy, které se dostavily stály mimo prostor LIAZ festu: nikoho nelze nutit, nicméně pak bych se také zdržel komentářů o počtu zúčastněných vozidel. I s dalším duem stodesítek, které stály též mimo bylo na Truckfestu 19 Liazů: více než loni, méně než jsme očekávali.

Účastníci LIAZ festu se neztratili ani v závodních kláních. Xeny si mezi „západními“ tahači ostudu neudělaly a dnes již legendární „mates“, který dokázal ve sprintu porazit vozidla jako Volvo FH12 420 dokázal díky umění svého řidiče že ne vždy LIAZ musí stát až na konci žebříčku.

Popravdě musíme přiznat, že očekávaný počet vzhledem k věnovanému úsilí měl být minimálně dvojnásobný. Ale i tak si myslím že 13 Liazů vedle sebe je pro nás, šílence, nádherný pohled. Celý víkend jsme si pořádně užili a usilovně přemýšlíme co na příští rok. Jak ještě zvýšit počet vozidel…? Snad tomu pomohou i tyto stránky. Jen máme strach o počet Liazů, který se před očima neuvěřitelnou rychlostí snižuje.

Díky panu Kalvodovi z Bazaru roudnice, Chozemu a klukům z pořadatelského týmu TruckFestu, díky Jarkovi a Houdimu, díky Ráďovi, Zdenkovi, Jardovi a vůbec všem Liazákům, kteří nás podpořili. Díky, kluci! Sejdeme se příští rok…